Mezinárodní krymská platforma byla založena prezidentem Zelenským v létě 2021 a má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o deokupaci ukrajinského poloostrova (https://crimea-platform.org/en/). Zaměřuje se na pět prioritních oblastí:

1. konsolidace mezinárodní politiky ve věci neuznání změny statusu Krymu,
2. účinnost a posílení sankcí a zamezení jejich obcházení,
3. ochrana lidských práv a mezinárodního humanitárního práva,
4. posílení bezpečnosti v azovsko-černomořské oblasti a za jejími hranicemi, zaručení svobodné plavby,
5. překonání ekologických a ekonomických následků okupace.

Na parlamentní úrovni proběhl v říjnu 2022 první ročník Parlamentního summitu Mezinárodní krymské platformy v chorvatském Záhřebu. Cílem parlamentní dimenze Platformy je zejména utvrzení politiky neuznání pokusu o anexi Krymu, dále posílení povědomí mezi světovými leadery a širokou veřejností o nelegitimní okupaci Krymu, jejích negativních dopadech na lidská práva tamních obyvatel a na bezpečnost v černomořské oblasti.

Krym je poloostrov o rozloze podobné Moravě, což představuje cca 4 % celkové rozlohy Ukrajiny. Žije zde necelých 2,5 milionu obyvatel. Svým geografickým umístěním v Černém moři spojuje Evropu a Asii, což mu propůjčuje jedinečnou identitu kulturní směsice a činí ho strategicky velmi významným.  Poloostrov byl osídlen řadou civilizací, včetně řecké, byzantské, mongolské, tatarské či osmanské, během třech století zde vznikly tři domorodé národy. Krymští Tataři, největší z těchto národů, měl déle než tři století vlastní suverénní stát, Krymský chanát. Po roce 1783 byl poloostrov kolonizován ruským impériem, jehož součástí byla i převážná část dnešní Ukrajiny. Krymský poloostrov je geograficky, hospodářsky, historicky i logisticky těsně propojen s pevninskou Ukrajinou, jejíž byl dlouhodobě součástí. Bylo tomu tak i po vyhlášení její nezávislosti v roce 1991. Ukrajina byla tehdy ve svých hranicích uznána mezinárodním společenstvím včetně Ruské federace. Ta se navíc v roce 1994 zavázala respektovat teritoriální integritu Ukrajiny v takzvaném Budapešťském memorandu.

V rámci Ukrajiny má Krym postavení autonomní republiky a Sevastopol tzv. statutárního města spadajícího pod ústřední kontrolu. Dne 20. února 2014 ozbrojené síly Ruské federace započaly ozbrojenou agresi proti Ukrajině, kdy nelegálně překročily hranice Ukrajiny na Krymu a následně obsadily celý poloostrov.

Násilná a ilegální okupace a pokus o anexi Krymu jsou hrubým a jednoznačným porušením mezinárodního práva a Charty OSN. Krym byl a zůstává součástí Ukrajiny v jejích hranicích, které mezinárodní společenství uznalo v roce 1991 po jejím osamostatnění.

Systém mezinárodního práva je v principu křehký díky absenci vynucovacího mechanismu a závisí v podstatě na dobré vůli jeho subjektů (tedy států). Je přitom základním kamenem dnešního světového řádu. Co víc, pro Českou republiku, ve světovém měřítku spíše menší zemi, je dodržování jeho norem, zejména co se týká respektu k suverenitě a teritoriální integritě každého jednotlivého státu, naprosto zásadní. Pokud by došlo k faktickému uznání Krymu součástí Ruské federace, založil by se nebezpečný precedent povzbuzující jiné agresivní mocnosti k násilné změně hranic v jejich prospěch. Důsledky takové situace pro globální ekonomiku i bezpečnost by byly katastrofální a Česká republika a její občané by je pocítili velmi negativně.

I pokud pomineme absolutní amorálnost ruského chování, které vrhá v nebezpečí globální stabilitu, stále existují zcela pragmatické důvody, proč je v našem zájmu aktivně podporovat znovuobnovení ukrajinské kontroly nad Krymem.

Krym představuje strategickou pozici v bezpečnostně důležité oblasti Černého moře. Pokračující ruská militarizace poloostrova významným způsobem zhoršuje bezpečnostní situaci v celém regionu. Rusko navíc své pozice zneužívá k narušování námořní dopravy. Lodě s obilím a dalšími potravinami nemohou plout do svých cílových přístavů, což negativně dopadá na obyvatele mnoha nízkopříjmových zemí závislých na dovozu potravin. Narušení globálního trhu s potravinami však negativně dopadá na všechny země. Podobně neblahý vliv může mít ruská militarizace Černomoří i na globální energetickou bezpečnost.

Cílem Mezinárodní krymské platformy je podpořit mezinárodní úsilí o obnovení suverenity a územní integrity Ukrajiny a přilákat pozornost mezinárodního společenství k této otázce. Hlavními cíli Platformy jsou:

1. Vrácení Krymu Ukrajině: Krymská platforma usiluje o zvýšení povědomí o anexi Krymu Ruskem v roce 2014 a vyvinutí mezinárodního tlaku na Rusko, aby vrátilo Krym Ukrajině. Platforma si klade za cíl podporovat práva Ukrajiny na suverenitu a územní integritu a vyvolávat diskusi a akce vedoucí k obnovení kontroly nad Krymem a jeho bezpečnou reintegraci.
2. Diplomatická a politická podpora: Mezinárodní krymská platforma usiluje o mobilizaci politické a diplomatické podpory ze strany mezinárodního společenství. Cílem je získat podporu států a organizací, které uznávají nelegitimnost ruské anexe Krymu, a vyvíjet tlak na Rusko prostřednictvím diplomatických kanálů.
3. Zvýšení povědomí: Mezinárodní krymská platforma si klade za cíl zvyšovat povědomí o situaci na Krymu a porušování lidských práv v této oblasti. Snaží se upozornit na porušování lidských práv, nátlak na ukrajinské obyvatele Krymu (vč. domorodého obyvatelstva) a další problémy spojené s ruskou anexí.
4. Koordinace mezinárodních snah: Mezinárodní krymská platforma slouží také jako fórum pro koordinaci mezinárodních snah týkajících se Krymu. Usiluje o propojení a spolupráci zemí, které podporují ukrajinské územní nároky na Krymu, a umožňuje výměnu informací a zkušeností mezi zúčastněnými stranami.

Kancelář Mezinárodní krymské platformy v Kyjevě neustále monitoruje situaci na Krymu a slouží jako expertní orgán při přípravě legislativy a politických dokumentů. Z její práce doposud vzešlo několik zákonů týkajících se ochrany domorodého obyvatelstva Ukrajiny (zejména krymských Tatarů), zákon o ochraně nelegálně zadržených a jejich rodin, a strategické plány na deokupaci poloostrova a jeho reintegraci zpět do Ukrajiny. Vyřešení konfliktu bude ovšem složitý proces, který vyžaduje součinnost a podporu mezinárodního společenství. Dosavadní výsledky Mezinárodní krymské platformy tak mohou být vnímány pouze jako začátek diplomatického tlaku a vytváření povědomí.

Výsledkem prvního Parlamentního summitu Mezinárodní krymské platformy bylo společné prohlášení 39 zúčastněných zemí, kde společně odsoudily anexi Krymu a upozornily zejména na zacházení s krymskými Tatary, probíhající militarizaci poloostrova, pokusy o navýšení ruského obydlení oblasti nastěhováním obyvatelů z Ruské federace, nebo využívání Krymu jako cesty k nelegálnímu vyvážení ukrajinského obilí z ostatních okupovaných území Ukrajiny. Společné prohlášení účastníků prvního Parlamentního summitu je k dispozici zde.

Ruská federace reagovala na vznik Krymské platformy negativně a označila ji za nepřátelský krok. Rusko odmítá diskutovat o vrácení Krymu Ukrajině a trvá na své suverenitě nad tímto územím.

Praha, jako hlavní město České republiky, byla vybrána na základě politické podpory Ukrajiny a dalších zemí Mezinárodní krymské platformy. Česká republika si po svých vlastních historických zkušenostech s nespravedlností poměrů, kdy velké státy rozhodují o osudu těch menších za použití síly, nesmí dovolit stát mimo a musí aktivně připomínat otázku Krymu, který by mohl v rámci únavy z války připadat některým jako přijatelná ztráta v rámci „širších souvislostí“. Konání mezinárodně významných akcí přispívá k mezinárodní prestiži České republiky, což nadále usnadňuje prosazování jejích zahraničněpolitických priorit.

Cílem Meziparlamentního summitu v Praze bude opětovné vyjádření podpory Ukrajině a odsouzení okupace Krymu. Letošní ročník má ambice zvýšit počet účastníků, přičemž důraz je kladen na zapojení neevropských zemí a zemí tzv. Globálního Jihu, jejichž hlas je v rámci mezinárodního společenství zcela zásadní.

Pořádání summitu Krymské platformy v České republice má pro naše občany velký význam z následujících důvodů:

1. Zvýšená pozornost ke globálním otázkám: Konání Parlamentního summitu Krymské platformy v Praze bude jedním z příspěvků České republiky k obraně systému mezinárodního práva a řádu založeného na dodržování pravidel a vyloučení použití vojenské síly ze vztahů mezi národy. Jedině takovýto systém umožňuje České republice samu existenci a jejím občanům důstojný život v bezpečí a prosperitě.
2. Mezinárodní prestiž: Pořádání mezinárodního summitu v České republice přinese větší mezinárodní prestiž a zvýší její viditelnost na mezinárodní scéně. To zvýší reputaci země a podpoří prosazování jejích zájmů v budoucnu.
3. Diplomatické a politické vztahy: Pořádání mezinárodního summitu přispěje k rozvoji a posílení diplomatických a politických vztahů České republiky s ostatními zeměmi. Konání parlamentního summitu Krymské platformy v Praze bude i velkým vkladem do vztahů s Ukrajinou. To je hodnotou samo o sobě, neboť Ukrajina svým bojem proti ruským agresorům významně přispívá k posílení naší bezpečnosti. I při čistě pragmatickém pohledu se jedná o politickou investici do vztahů s potenciálně velmi prosperující zemí, která i díky poválečné obnově skýtá mimořádně zajímavé příležitosti pro české firmy.